Jakým směrem se bude ubírat české vězeňství?

O tom, jakým směrem se bude ubírat české vězeňství jednal prezident republiky Petr Pavel u kulatého stolu s generálním ředitelem Vězeňské služby ČR Simonem Michailidisem a dalšími experty. Společně došli k závěru, že aktuální stav je velmi vážný a vyžaduje urychlené změny. Je nutné okamžitě stabilizovat personální situaci ve vězeňské službě včetně adekvátního financování a zajistit tak odpovídající podmínky jak pro zaměstnance a příslušníky, tak i pro lidi ve výkonu trestu. Projednávaly se také změny v trestní politice, kdy odborníci vidí zásadní krok v urychleném přijetí novely trestního zákoníku, která povede ke snížení počtu vězňů a efektivnější práci s lidmi ve výkonu trestu. Vězeňství je dlouhodobě podfinancované, a podmínky pro vězně díky tomu mnohdy neodpovídají evropským standardům.

Hromadné ubytování a nedostatečné možnosti pro individuální práci s odsouzenými jsou jedny z důvodů, proč se nedaří zásadně snížit míru recidivy. V České republice také aktuálně chybí systémové propojení mezi penitenciární a postpenitenciární péčí, tedy mezi prací s lidmi ve výkonu trestu s návazností na podporu po propuštění. Neexistuje stabilní státem garantovaný systém podpůrných služeb. Neziskové organizace z velké části zastupují úlohu státu, přičemž ale stát nezajišťuje jejich předvídatelné a systémové financování.

Zdroj: Facebook Vězeňská služba České republiky

Školení facilitátorů restorativních setkání v případech závažné kriminality

Institut pro restorativní justici nabízí zcela ojedinělý kurz pro facilitátory restorativních setkání, a to v podobě týdne ověřené teorie, komplexně zpracované metodiky a příkladů z praxe restorativních dialogů obětí a pachatelů v případech trestné činnosti se závažným dopadem.

Restorativní programy typu mediace nebo konference jsou v ČR využívány převážně v situacích méně závažné trestné činnosti. Ze zahraniční i domácí pilotní praxe ale víme, že právě v případech závažné kriminality může restorativní program a přístup znamenat klíčový přínos, a to jak pro oběť či pozůstalé, tak pro pachatele i širší komunitu.

Datum: 14. až 18. října 2024

Místo: Skautský institut v Praze, Staroměstské nám. 4/1

Přihlásit se můžete na stránkách Institutu pro restorativní justici: https://restorativni-justice.cz/nabizime-odborne-skoleni-facilitatoru-restorativnich-setkani-v-pripadech-zavazne-kriminality/

Fotografie z jarního setkání facilitátorů, koordinátorů a hostů v rámci projektu ReSet s předsedou spolku Restorativ, z. s. Mgr. Radkem Makovým, jakožto účastníkem setkání-zcela vlevo

Zdroje: Restorativní justice – inovativní přístup k trestnímu právu (restorativni-justice.cz)

Veřejný ochránce práv požaduje navýšení peněžité pomoci obětem trestných činů

Ombudsman spolu s mnohými neziskovými organizacemi dlouhodobě kritizuje nízké dávky peněžité pomoci obětem trestných činů. Zvýšení pomoci i rozšíření okruhu jejích příjemců o druhy a družky přináší poslanecký návrh, který v rámci změny zákona o soudech a soudcích mění také zákon o obětech trestných činů. Návrh mění způsob výpočtu peněžité pomoci. Místo konkrétních částek by měl zákon nově obsahovat podíly či násobky průměrné mzdy. Zachovává přitom poměr, jaký měla peněžitá pomoc k průměrné mzdě v roce 2013, kdy vznikl současný zákon o obětech. Pomoc od státu mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu. Mohou díky nim také dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou kvůli utrpěné újmě naplno pracovat.

„Plán navázat peněžitou pomoc na průměrnou mzdu zároveň zaručí, že se budou částky i do budoucna valorizovat. Neměla by se tak opakovat situace, kdy reálná hodnota peněžité pomoci za posledních deset let klesla o třetinu,“ ocenil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Předkladatelé poslaneckého návrhu uvedli v důvodové zprávě tyto ilustrační částky peněžité pomoci:

Zdroj: Veřejný ochránce práv | Ombudsman (ochrance.cz)